Desatero o vzdělávání

Členové Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se shodují na tomto souboru základních principů, které se týkají vzdělávání v průběhu celého života, a ve svých činnostech usilují o jejich naplnění. Jak číst tento dokument

9 Jen společnou péčí všech vytvoříme prostředí, kde vzdělávání bude kvalitní a pro každého. Rolí státu je zajistit svobodu a spravedlnost ve vzdělávání.

Vysvětlení

Společnost, ve které je kvalitní vzdělávání přístupné každému, je spravedlivá, odolná, prosperující a nabízí jednotlivcům vyšší kvalitu života. Naopak společnost, kde je různým skupinám obyvatel dostupná rozdílná kvalita vzdělávání, ztrácí významnou část svého lidského potenciálu, podporuje vznik nerovností a nespravedlivé rozdělení moci a bohatství. To zákonitě přináší vzrůstající sociální napětí, které nakonec ohrožuje spokojený život všech.


Spravedlnost ve vzdělávání chápeme jako schopnost vzdělávacího systému zpřístupnit kvalitní vzdělávání všem. Každý z nás je dočasně či trvale vystaven různým obtížím a bariérám, které přístup ke vzdělávání nebo proces učení znesnadňují. Může jimi být krizová situace v rodině, neznalost jazyka, vážný úraz či nemoc, různé poruchy vnímání a zpracování podnětů atd. Spravedlivá vyspělá společnost aktivně pomáhá všem lidem bez rozdílu tyto bariéry překonávat a odstraňovat. Tím se vyrovnávají možnosti jedinců rozvíjet a naplňovat svůj osobní potenciál.


Na historický vývoj společnosti můžeme nahlížet i jako na boj o narůstající míru svobody jednotlivce. Od osvobození otroků a nevolníků přes uznání práv žen, lidí různých kultur, vyznání, barvy pleti či sexuální orientace až po svobodu a práva dětí. Svobodu v oblasti vzdělávání chápeme jako možnost každého jednotlivce rozhodovat o obsahu a způsobu vzdělávání. Jakož i změnu v přístupu od autoritativního, vnuceného vzdělávání k vzájemně dobrovolnému procesu učení.


Společenské i individuální nároky na způsob vzdělávání se v posledních dekádách významně proměňují. Neustále rostoucí tempo zavádění inovací, globální komunikace, zpřístupnění informací, dat a rostoucí možnosti jejich sofistikovaného zpracování, vedou téměř ve všech oborech lidské činnosti k zásadním změnám. Trendem je utváření produktů, služeb, a prostředí na míru každému jednotlivci. Tím se zcela proměňuje i charakter nároků na vzdělávání, k utváření osobního vzdělávacího prostředí, potřebě celoživotního vzdělávání, učení se pro aktuální potřebu. To vede k akutní nutnosti promýšlet a zásadně měnit roli, cíle a strukturu vzdělávacích institucí. Proto je celospolečenská debata o vzdělávacím systému a jeho změnách tak aktuální a důležitá. Vyžaduje trvalou pozornost, čas, zdroje a zapojení všech zainteresovaných - od zřizovatelů a vedení vzdělávacích institucí přes pedagogy, učící se, po lokální komunity, zaměstnavatele, specialisty v podpůrných profesích a další.

Příklady z praxe

1

Kontext: V Ontariu žije čtrnáct milionu lidí, z toho 27 % se narodilo v jiné zemi než v Kanadě. Veřejné školy navštěvují dva miliony dětí. Ontarijská reforma začala v roce 2004, po osmi letech sporů mezi konzervativní vládou a učiteli, během kterých bylo významně omezeno financování škol a práce učitelů byla vládou veřejně kritizována, omezována a zesměšňována. Vzdělávání proto patřilo mezi rozhodující témata voleb v roce 2003.
Nová liberální vláda stanovila tři odvážné cíle:
a. zlepšit vzdělávací výsledky všech dětí,
b. snížit nerovnosti ve vzdělávacích výsledcích,
c. zvýšit důvěru veřejnosti ve veřejné vzdělávání.
Strategie pro dosažení těchto cílů byla rozsáhle diskutována se všemi klíčovými aktéry. Vláda podporovala budování důvěry a partnerství různými způsoby, včetně vytvoření formálního Stolu partnerství (Partnership Table) vedeného ministrem školství, kde mohli všichni partneři přispět svými názory k celkové strategii a jejím částem, a to ještě ve fázi před dokončením finální verze strategie. Zapojeni byli učitelé, pracovníci podpůrných pedagogických profesí, ředitelé škol i vedoucí všech sedmdesát školských okresů v Ontariu. Stůl partnerství sponzoroval také vytvoření několika odborných Pracovních stolů (Working Tables), které umožnily podrobnější diskusi nejdůležitějších částí strategie. Pracovní stoly byly založeny například pro oblasti: Úspěch žáka, Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti, Profesní rozvoj učitelů a Speciální vzdělávání. Každý Pracovní stůl obsahoval zástupce všech klíčových aktérů a závěry ze společných jednání byly předávány centrálnímu Stolu partnerství. Ministr, politická reprezentace a nejvyšší státní úředníci ministerstva navíc vyjednali pravidelná setkávání se zástupci regionálních školských okresů, které tentokrát zahrnovaly lokální zástupce všech aktérů (učitelů, ředitelů, superintendantů, místních organizací apod.) Pozornost byla věnována rovněž komunikaci s veřejností, s žáky a rodiči, a to nikoli pouze za účelem podání informací, ale také proto, aby oni sami mohli vyjádřit svůj názor na jednotlivé návrhy a programy. Tento přístup se vyplatil a přinesl výsledky. Výsledkem ročního vyjednávacího procesu bylo uzavření bezprecedentní čtyřleté kolektivní smlouvy v roce 2005 mezi vládou a učitelskými odbory a profesními učitelskými organizacemi, ve které se všechny strany zavázaly spolupracovat na zlepšení vzdělávacích výsledků všech dětí. Ministerstvo podstatně navýšilo zdroje investované do veřejného vzdělávání včetně platů učitelů. Navíc investovalo do rozsáhlé podpůrné infrastruktury pro profesní učení učitelů v oblasti čtenářské a matematické gramotnosti. Podpora zahrnovala poradenskou činnost sto šedesáti vysoce kvalifikovaných učitelů-konzultantů, kteří pomáhali školským okrskům vytvářet jejich lokální strategie a rozvíjet jejich vlastní učitele-experty zodpovědné za podporu učitelů v oblasti efektivní výuky čtenářství a matematiky.


Ontarijská strategie je komplexní a zahrnuje řadu dalších opatření včetně podpory pedagogického vedení ve školách a ve školských okresech, podporu začínajících učitelů, strategii rovných příležitostí, strategii zapojování rodičů, obohacení kurikula o uměleckou a tělesnou výchovu, obnovu školních budov, podporu výzkumu a sběru dat o zlepšování vzdělávacích výsledků atd.

 

Dopady: Během prvních tří let od zahájení reformy vzrostl počet dětí, které zvládly náročný standard v oblasti čtenářství a matematiky, o 10 %. Počet škol, které vykazovaly nízký dopad na učení dětí, klesl z 20 % na 5 %. Úbytek učitelů v prvních letech nástupu do profese klesl na polovinu a výrazně klesl počet učitelů, kteří předčasně odcházejí do důchodu. Důvěra veřejnosti vzrostla do té míry, že vláda obhájila podstatné a trvalé zvýšení výdajů na veřejné školství.

2

V malé obci byla koncem devadesátých let základní malotřídní škola na zrušení. Poslední školní rok fungovala „na výjimku" pro malý počet dětí, kterých bylo na celém prvním stupni čtrnáct. V obci bylo dětí více, ale pro mnohé rodiče bylo jednodušší vozit děti do velké sídlištní školy nedalekého krajského města, protože tam stejně jezdili do práce. Starosta obce však chtěl stůj co stůj školu zachovat. Přijali novou ředitelku školy a oslovili i dvě okolní obce, kde byly mateřské školy, které se rovněž potýkaly s nedostatkem dětí. Spojili školu s mateřskými školami do jednoho subjektu a spolu s ředitelkou začali přesvědčovat místní občany, aby dávali děti do místní školy. Během dvou let se podařilo řadu rodičů přesvědčit, rovněž proto, že škola nabízela kvalitnější vzdělávání a péči o děti než škola ve městě. Dnes již má úplná základní škola téměř čtyři sta žáků, kdy ji navštěvuje 96 % dětí ze všech tří obcí. Škola plní důležité komunitní funkce a všichni jsou právem hrdí, že se jim podařilo zachovat školu, a tím i bohatší život a rozvoj obcí.

3

Úspěšná regionální firma se rozhodla část své kapacity věnovat pro rozvoj vzdělávání v regionu. Nabídla svým zaměstnancům, že mohou dva dny v měsíci pracovat v oblasti své expertízy pro místní školy. Rovněž pro jednotlivé ročníky připravila program studijních návštěv v tématech chemie, finanční gramotnosti, ale i řízení projektů. Více než 25 % zaměstnanců využívá tuto možnost a pravidelně chodí do výuky. Některé spolupráce tak zaujala, že ve škole tráví i hodně svého volného času. Rovněž někteří učitelé oceňují, že mohou nyní žákům zprostředkovat zážitek praktického využití chemie a představit žákům vyšších ročníků profesní perspektivy oboru.

Zpět
na body
desatera

Vysvětlení deseti principů Desatera prošlo procesem zpracování otevřenou pracovní skupinou členů SKAV, vnitřním a vnějším připomínkováním i diskusí s externími odborníky na uzavřeném kulatém stole. Tato verze zohledňuje všechny dosavadní připomínky.

 

Soustředili jsme se na Vysvětlení a Příklady. Jsme si vědomi, že přes velké úsilí mnoha lidí dokument není stoprocentní. A zřejmě ani nemusí být. Bude sloužit ke stálé diskusi nad těmito principy, což je jeho hlavní účel, a plánujeme ho takto využívat i při kulatých stolech. Neměli jsme kapacitu na zpracování zdrojů, které ještě budeme muset doplnit v další fázi. Naráželi jsme na rozpory mezi principy svobodné volby jedince a potřebou společného vzdělávání, autonomie učícího se vůči společenské zakázce a zvažovali jsme, co je ještě akceptovatelné učiteli a rodiči. Víme, že někde nám chybějí příklady z neformálního vzdělávání.

 

Ve vzájemném vyjasňování stanovisek jsme si uvědomovali, jak širokou a různorodou paletu názorů, východisek a postojů zastupujeme. A všichni si asi uvědomujeme, jak těžká je konsensuální shoda v takto širokém spektru odborníků a organizací.

 

Své náměty k tomuto materiálu nám můžete posílat na info@skav.cz.